KOMENTÁŘ: Skandálem k očistě? Pak by už musel být český fotbal dávno zdravý

Kdyby skandály sloužily k léčbě českého fotbalu, musel by už být zdravý jako řípa. Afér už totiž bylo tolik, že by podvodníci měli být dávno mimo fotbalové trávníky a ti, co by chtěli zkusit na jejich manýry navázat, by si to měli pod hrozbou vysokého trestu rozmyslet.

Jenže, jak ukazuje současné policejní vyšetřování, opak je pravdou. Proč?

Fotbal se kurýruje jen naoko.

Jinak by se třeba nemohl na scéně opět objevit Lubomír Puček. Bývalému sudímu se přezdívalo Bezbolestná vrtačka nebo Sametový řezník. To proto, že uměl s píšťalkou na krku naklonit rovinu, kam bylo na základě společenské poptávky třeba, aniž by to lajk poznal.

Jeho jméno bylo dlouhé roky spojováno s úplatkářskými nekalostmi, ale důkazy scházely. Až v roce 2006 sklapla past. Tehdy soud prokázal, že ovlivnil zápas slovenské ligy mezi Banskou Bystricou a Púchovem. Trest? Pokuta 70 tisíc korun.

Proč by se tedy nevrátil zpátky k činnosti, kterou umí. Podle policejního spisu, z kterého informovaly Seznam zprávy, má mít na triku ovlivnění utkání druhé ligy mezi Opavou a Vyškovem (3:1). Společně s hráčským agentem Danielem Černajem měl také zmanipulovat zápas Opavy s Varnsdorfem (2:1). A to s pomocí úplatku do kapsy rozhodčího Jana Petříka.

Jak mohl takový člověk pískal čtrnáct let nejvyšší soutěže, pětkrát vyhrát Křišťálovou píšťalku pro nejlepšího českého rozhodčího, osm let figurovat na mezinárodní listině FIFA a pak se zase zjevit ve fotbale coby jedna z ústředních postav další korupční kauzy?

To nekoresponduje se zarputilou snahou o očistu.

Pokřivení delegáti   

Fotbal si volí vedení na valné hromadě. Volbou delegáti demonstrují, jak přemýšlejí, jaké hodnoty ctí a v jakém systému se chtějí pohybovat.

Tito delegáti vynesli do předsednického křesla Miroslava Peltu, i když věděli, že v policejních odposleších, ještě coby ředitel Sparty, tvrdil, že celé jaro bylo cinklé. Pak si pro něj přišli strážci zákona přímo do strahovského fotbalové centrály.

Boss, který současně řídil asociaci a jablonecký klub, což mu také švejkovsko-mafiánská pravidla tolerovala, byl obviněn z manipulace se státními dotacemi. Za tento prohřešek vyfasoval od soudu trest odnětí svobody na 5,5 let.  

Dodnes je však Pelta v českém fotbalovém společenství považován za žoviálního frajera, s kterým je legrace, pro fotbal dýchá a vždy pro něj uměl sehnat peníze. Jakým způsobem to dělal, nad tím se ve pozastavuje jen málokdo.

Jdeme dál.

Delegáti valné hromady ze všech koutů republiky dali většinu hlasů při volbě svazového místopředsedy Romanu Berbrovi, byť jim nikdo nemusel připomínat, o koho se jedná. Oni pro něj už totiž pracovali. Jak? To není třeba opakovat.

Proto Taťku, jak byl Berbr poddanými oslovován, vynesli demokraticky na velitelský můstek fotbalové asociace. Takže měl vše již i oficiálně pod palcem.

Když policie konečně zmapovala Berbrův zvrácený svět pod hlavičkou FAČR, státní zástupce mu za účast na organizované zločinecké skupině navrhoval sedm let natvrdo a pokutu ve výši 5,55 milionu korun. Jak to dopadlo?

Berbr byl uznám vinným pouze ze pronevěry peněz, vyfasoval za to podmínku na tři roky a pokutu 2 miliony korun. Korupce mu prokázána nebyla.

„Jsem bytostně přesvědčen, že celý případ byl udělán na zakázku dostat mě z fotbalu a co nejvíce zkriminalizovat,“ zdůraznil Berbr ve své závěrečné řeči.

Jeho pavučina přes noc z fotbalu logicky nezmizela. Byla totiž roky budována a zapojili se do ní mraky lidí od pralesu až po elitu. Všechny spojovalo myšlení, které trefně vystihuje hláška Ivana Horníka – samo se to neudělá.

Mocní v zákrytu?

Posuňme se k nejmocnějším klubům.

Slavia uvízla v policejních spisech mimo jiné kvůli milionové částce, kterou podle policie měl mít slíbenou Berbr od Jaroslava Tvrdíka za pomoc červenobílým k zisku mistrovskému titulu.  

„Nikdy jsme se nedopustili nezákonného jednání, neusilovali o ovlivnění rozhodčích v rozporu s pravidly fair play a nikomu jsme neposkytli jakékoliv finanční plnění v této souvislosti," ohradil se Tvrdík pro Seznam Zprávy. „V letech 2015–2017 jsme se aktivně snažili o změnu poměrů v českém fotbale a nabídli jsme oponentní alternativu jeho rozvoje. Od prosince 2017, kdy jsme se svým názorem zůstali i na (volební) valné hromadě v profesionálním fotbalu téměř osamoceni, jsme akceptovali legitimitu volby vedení FAČR a udržovali s ním nezbytné profesní kontakty ve služebních věcech. O tom jsme také transparentně a veřejně informovali.“

Sparta zase nechvalně proslula tím, že si její funkcionář měl u Berbra objednat přízeň hlavního arbitra ve finále domácího poháru s Libercem.  

„V pondělí za mnou byl Pepa Krula. Jenom ho potřebuju, ho pozdravuj potom. Ze zbytku udělej suchej hajzl,“ zaznamenaly policejní odposlechy hovor mezi Berbrem a tehdejším arbitrem Pavlem Královcem. Ten pak během zápasu ani po upozornění VAR skandálně nevyloučil v klíčovém okamžiku sparťana Frýdka, jenž šlápl na protihráče. Pražané pohár vyhráli.

Mezitím fotbalové podsvětí inovovalo procesy o sázkařský zlepšovák. Zařídíme, aby bylo skóre po závěrečném hvizdu takové a makové, aby padlo tolik žlutých karet, aby první roh kopali domácí. Ruku v ruce s tím si na to vsadíme u asijských sázkovek a hezký zisk je doma.

Samozřejmě se k tomu hodí roky budované kontakty, jejichž důsledkem je i to, že spousta členů české fotbalové rodiny má máslo na hlavě. A tudíž je lehce vydíratelná.

Zadruhé: pohybujeme se v početné komunitě hráčů, kteří jsou hraví a náchylní k tomu vydělat rychle peníze. A protože s nimi neumí hospodařit, bleskově spadnou do exekucí. A v tu chvíli jsou snadnými terči pro pochybné šíbry.

Zatřetí: žijeme ve státě, kde se vymáhání spravedlnosti zoufale vleče. Než byl Miroslav Pelta pravomocně odsouzen, uplynulo 8 let. A když nastoupil do vězení, po pěti dnech mu byl přerušen výkon trestu a ocitl se opět na svobodě.

V těchto souvislostech se složitě věří v opravdovou očistu fotbalu. Spíš se vkrádají obavy, aby na mělčině neuvízly pouze malé ryby a ty velké mohly za touhle clonou řádit dál.

Ale snad se to tentokrát už vážně nestane. Český fotbal to moc potřebuje.